Docela často si prohlíížím nejrůznější nástěnky a vývěsky, většinou ve snaze ulovit nějakou brigádu, ale taky jen tak, abych zjistila co je ve světě nového.... mimo jiné bývají zaplevelené nabídkami neroztodivnějších kurzů:
Ale jeden kurz mi tam zoufale chybí. Je to kurz bytí (s tvrdým Y) se sebou samým. Představuju si to takhle:
Ten kurz se bude odehrávat někde, kde lišky dávají dobrou noc. Účastník nebude mít mobil, ani internet (dobrá, možná nouzově, pro případ živelné katastrofy, ale nebude ho používat). Kurz nebude mít vlastně vůbec žádnou povinnou náplň kromě 3 bodů: Spánek, přiměřené sycení vlastního žaludky a bytí. Místo učení se novým věcem se bude moct znovu učit tomu, ci kdysi sám od sebe uměl a jaksi to zapomíná:
Ráno vyběhnout ven a těšit se, jak bude
Ležet na zádech, pozorovat mraky a přemýlšet, jaké mají tvary
Skákat do kaluží
číst knížky, na něž jindy nemá čas
Házet žabky
rozprávět s jinými lidmi jen tak....
nebude telefonovat, dodělávat resty (protože vzhledem k věčnosti je naše časová tíseň směšná), přemýšlet o tom co ještě musí. Nebude se fotit, aby přátelům na internetu ukázal, co všechno stihl. Nebude se hnát, aby toho co nejvíc objel a měl co nejvíc mimořádných zážitků. Prostě bude. Kdo tento dlouhý týden se sebou samým vydrží, dostane na konci osvědčení o schopnosti plodně nic nedělat.
(Tak jsem se hezky zasnila,a teď jdu na zítra udělat prezentaci, ikdyž vím, že ve srovnání s věčností je to malichernost:)
To je náádherný nápad! Zkusila bych to o prázdninách... :)
Mám dojem, že takový kurz někdy zorganizuji :-D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.