Jsou okamžiky s velkým O. Okamžiky kdy konečně překonáte poslední překážku a stanete na vysněném vrcholu (v případě hlubokomřských potápěčů na vysněném dně). Okamžiky, kdy si prostě připadáte jako...KINGOVÉ. Okamžiky, kdy si konečně můžete oddechnout a říct DOKÁZAL JSEM TO!
A ano, já jsem to dnes dokázala. Svět mi leží u nohou!
A co vlastně? Vytvořila jsem...VELRYBU!!!!! Ano, přátelé velrybu, která měří na délku asi 10 centimetrů a taxonomicky ji lze zařadit do čeledi origami. Je to velryba. Většina lidí, kterých jsem se ptala to poznala, nebo alespoň hádali, že jde o něco z rybí říš. Je sice trošku postižená (chudák je poskládáná z použitého papíru a taky není úplně souměrná. Ale to jak jistě víte, jí neubírá na velrybí důstojnosti a neznamená automaticky špatný život.
Možná zítra nesložím zkoušku (člověk nemůže složit všechno, že jo:)... Možná nedopíšu bakalářku.Možná mě vyhodí ze školy a nebo nenajdu práci. Možná se mi v životě od téhle chvíle nepovede už vůbec nic. Ale nikdo, už mi v životě nemůže říct...Jsi nula. Nepodařilo se ti složit velrybu.
Pokud si říkáte, no a... Já skládám každou rukou jednu velrybu a nohama u toho ječtě pletu svetr (taky každou nohou jeden), tak vězte, že pro mě se zatím nepodařilo složit nikdy nic. Až do dneška končily všechnym moje pokusy horou zmuchlaného papíru a nehorázným vztekem. Ale dnešek...dnešek je den D! Dneska začíná nový letopočet (po velrybě).
(Pokud máte pocit, že celý ten článek je trochu blouznivý a nedává úplně smysl, máte pravdu. Je taky druhá půlka zkouškového, takže se není čemu divit.)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.