Převážně nevážně vážně o zážitcích speciálně pedagogických i jiných

O Babičce narkomance

19. 11. 2017 21:36

     Žila byla jedna babička. Měla jednu dceru a 4 velká vnoučata, která ovšem bydlela za sedmero horami a sedmero řekami, takže byla babička často doma sama. Aby si ukrátila dlouhou chvíli i v zimě,kdy nemohla obhospodařovávat svoji zahrádku, sledovala babička s velkým zájmem nejrůznější pořady v kouzelné mluvící bedně, která přinášela novinky z celého království. A bohužel, nebyly ty novinky jenom veselé povahy. Loupežná přepadení, nízké důchody, autonehody... a taky drogy. O tom všem babička den co den z kouzelné bedny slýchala až z toho chudinka měla v hlavně úplný zmatek.

       Zejména se bála o svoje vnoučátka, co kdyby jim nějaký padouch nějakou tu drogu podstrčil a tím je chuďátka nadobro zničil. Zatímco nabádala babička svoje holátka k opatrnosti, sama se nevědomky sunula na šikmou plochu narkománie. Neměl v tom ovšem prsty žádný zlovolný drogový dealer, nýbrž farmaceutický průmysl a babičina (jinak příkladná) šetrnost a taky nepoučenost.

       Za svůj dlouhý život nashromáždila babička ledasco, včetně pěkné řádky nejrůznějších medikamantů. 

     Něco bylo její, něco zbylo po nebožtíkovi dědečkovi, něco jí darovali ochotné kamarádky (mně to pomohlo, třeba to pomůže i tobě, co na tom, že je to jen na předpis). A jelikož babička nerada ztrácela čas s návštěvami lékařů (co kdyby jí uteklo něco v kouzelné bedynce) začala si léky ordinovat hezky sama. Vždyť jsou všechny skoro stejné, prášek jako prášek a když už je mám přece ten boží dárek nevyhodím. Čtením příbalových inforamcí, nebo zjišťováním dávkování se babička nezdržovala (jeden mi udělal dobře,dva mi udělají ještě lépe a tři úplně nejlépe). 

    Pokud už babička k doktorovi zašla a nechala si něco napsat na své skutečné neduhy, pak s tím ovšem hezky šetřila (tohle bylo drahé tak si to beru jen dvakrát za týden, aby mi to dlouho vydrželo).

      V obvzláštní oblibě měla babička léky na deprese a jiné duševní potíže. Těžko říct,kde k nim přišla,neboť psychiatrii měla babička spojenou s představou elektrošoků,skotských střiků a dalšího mučení a práh psychiatrické ordinace by nepřekročila ani pod pohrůžkou smrti. Nicméně pilule tu byly a zahánět jimi každodení chmury bylo tak snadné a jednoduché. 

    Jenže léky jsou dobrý sluha,ale zlý pán. Pokud se užívají tak, jak se užívat mají, mohou pomoci.Pokud s nimi ovšem zacházíte tak, jako babička z našeho příběhu,mohou vám nadělat v těle pěknou paseku a může to s vámi skončit všelijak. Navíc některé léky se mezi sebou moc nekamarádí a dokážou se i pěkně poprat. S milou babičkou to mohlo špatně skončit.

      Naštěstí při příští návštěvě si děti všimly, že s babičkou není něco v pořádku (to něco byly zjevně abstinenčíní příznaky). Když zjistili, jak se věci mají, probraly babiččinu sbírku a co bylo prošlé,nebo neměla babička předepsané,odnesly pěkně do lékárny. Babičce se to sice vůbec nelíbilo,ale nemohla nic dělat. 

Jaké pokračování bude příběh mít se teprve uvidí. Snad babička časem pochopí, že to děti myslely dobře a nechtěli jí připravit o potěšení z braní léků, nýbrž ochránit její zdraví. 

    Děti teď každopádně vědí,že se mají o babičku více zajímat a nenechat ji,aby byla se svými starostmi tak sama. Tak snad bude mít pohádka dobrý konec

 

       

    

     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazeno 692×

Komentáře

martini-maria

Ty vogo, jeste dnes??? Tak drzim palce...

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková